Epilog.

Jaroslav Vrchlický

Ne co jsme mohli však to co jsme chtěli(J5f) buď souzeno vlna budoucnosti(J5f) se přes nás převa vazeb spros(J5f) se hr rod vzletna k výši smě(J5f) A jestli slunce příštích zbě(J5f) jak rovněž naše v poutech kosti(J5f) vnuk šťastnější měj na li dosti(J5f) neb tou se pouze ří člověk ce(J5f) Co chceš to jsi Tvá le buď tvé ži(J5f) My chtěli velkost pravdu dobro lu(J5f) a vel le často skutky předčí(J5f) Když nezdaří se chmuru proraziti(J5f) škleb se třeba snou tvému lu(J5f) i pad titan nad Zeva je větší(J5f)