Básník sestiny jest brusič drahokamů,
který pouští v ostré hrany různé světlo
a pak lomem jeho kouzlí samé duhy
na myšlénku svoji, pohyblivou vlnu;
šestkrát obrátí svůj kámen v pilné dlani
a pak všecky hrany rázem spojí v souzvuk.
Básník sestiny jest hudec, který v souzvuk
ladí zlatý cymbal plný drahokamů,
rythmu zvonky zkouší v neúnavné dlani
a z nich láká hudbu, duší snivé světlo;
v pramínků šest splítá šumnou zvuku vlnu
a ji třepí v samé zpívající duhy.
Básník sestiny je malíř velké duhy,
různé barvy skládá a stupňuje v souzvuk,
chytne zeleň luk a modrou proudů vlnu
i hor purpur plný zářných drahokamů;
kupí stíny, aby líp vyniklo světlo,
štětec šesti barev nese v svojí dlani.
Básník sestiny je lovec, který v dlani
síť má na motýle, kteří nosí duhy
na křídlech a noří v sluneční se světlo;
vybírá si tam, kde barev lepý souzvuk
květinový pel má a lesk drahokamů,
dřív než pustí síť svou v poesie vlnu.
Básník sestiny je nořič perlí, vlnu
života zří proudit kolem, a jí v dlani
perlu vidí planout září drahokamů,
svitem zlata, kouzelnou hrou duhy;
tak jej láká na ní světla, barev souzvuk,
v tmu že za ní chvátá pro to její světlo.
Básník sestiny je snílek, v zlaté světlo
jenž se dívá šťastný v lesy, klasy, vlnu,
ve všem hledá tajný všehomíra souzvuk;
na cikadu stejně zbožně zří v své dlani
jak na chvostů pávích zářné, pyšné duhy,
celý svět mu báň je plná drahokamů.
Slova mají světlo jak lesk drahokamů,
v rhytmu proudí vlna, jež kolébá duhy,
v dlani poesie sedí božský souzvuk.