XI. Tmou kraj se ztrácí celý

Jaroslav Vrchlický

XI.
Tmou kraj se ztrácí celý Tmou kraj se ztrácí celý
v nesměrnosť dalekou, slyš – drsné hlasy zněly,zněly kdes v dálce za řekou. Vše divné tu a cizí, člun sotva přijel – znik, jak přelud obří mizí v tmách starý převozník. A veslo napřažené,napřažené jak velká páka jest, jež k zemi zamlžené se sklání odkud s hvězd. Teď jeden rozmach náhlý, a zniklo rovněž tmou, jen hvězdné jiskry táhly se za ním nad vodou. [48] A tma a tma kol zeje, strom splývá v ní i krov, svět velkávelká, bez naděje jest píseň beze slov. Kdo řek by, v této tiši že štěstí naše spí? Jen andělé je slyší a bůh jen nad ním bdí! 49

Kniha Hudba v duši (1886)
Autor Jaroslav Vrchlický