Ó Praho!
Smím růží východní ti věnčit skráň, ó Praho?
vzdát cizí písní tobě lásky daň, ó Praho?
Hle, s bázní růže, mám jich plný klín,
juž beru slzou porosené v dlaň, ó Praho!
Ty velká minulostí, v budoucnosť
ční větší zlatý trůn tvůj, vstup juž naň, ó Praho!
Až k obzoru se rozvlň nádherná,
dům tlačiž dům, věž k věži, na báň báň, ó Praho!
Svých darů krajem rozsyp ovoce,
když venkov spěje k tobě, plachá laň, ó Praho!
Ty velké, zlaté město Karlovo,
zas městem Žižky železným se staň, ó Praho!
Sviť Slovanstvu a šlehej v Evropu,
jak maják nad cizoty vlny plaň, ó Praho!
Vždy věrná sobě, žehnej dětem svým,
a pouze bohům otců svých se klaň, ó Praho!
Však nezapomeň nikdy tasit meč,
vždyť žije ta, s níž Trut zápolil, saň, ó Praho!
[78]