Rozšiřte Boha!
Od pólu k pólu veliký zní hlas: Rozšiřte boha!
ať puknou tmy a vládne jas a jas: Rozšiřte boha!
Pryč s maskou prázdných pojmů, bytosť buď,
tvar jeho vesmír, moře jeho hlas: Rozšiřte boha!
Zem celá budiž perlou jedinou,
kterými blýská zářný jeho pás: Rozšiřte boha!
A přec buď ve všem on, buď strom i keř,
buď zrno písku, na oase trávy hlas: Rozšiřte boha!
O břehy věčna ať opírá ruce své,
jak pes pod nohou nechť mu skučí čas: Rozšiřte boha!
A prostor velký, bez hrází buď jeho vzduch,
jímž mění se v tvar nový zas a zas: Rozšiřte boha!
Však srdce člověka buď pravý jeho trůn,
zvěst o něm štětce kmit a dláta ráz: Rozšiřte boha!
Ať z písní básníka a z révy poháru
svit oka jeho blýská, pojí nás: Rozšiřte boha!
Ať s milenců rtů splývá jeho věčný dech,
zem celá budiž jedné lásky kvas: Rozšiřte boha!
[119]