Naladění.

Jaroslav Vrchlický

Naladění.
Tak divno mi, jak z dlouhých, dálných cest bych k domovu se vracel, známých hvězd svit pozdravit měl, čekat, z dětství druhů kdo přivítá mne. Řinkot vlastních kruhů víc neslyším, a měkce je mi, k pláči. Jak onu píseň, pro věčnost jež stačí, bych vyslovit měl. Ticho! – Já se klamal. Tak ptáku jest, když vichru let mu zlámal snět, již si vyhlíd’ k hnízdu. Z mého ducha jen modrý motýl odlet’ – jara tucha. 20

Kniha Jak táhla mračna (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický