Tvá ruka tak je měkká

Jaroslav Vrchlický

Tvá ruka tak je měkká Tvá ruka tak je měkká
a vlhký je tvůj zrak a hluboký jak řeka, mír z něho v srdce stéká, a jest mi – nevím jak! Co děje se v tvé duši? Tam dvojí život zkvět’; jak srdce dvojí buší, teď posloucháš a v užší se zapřádáš juž svět. Já patřím na tě z dálí, div dýchám v štěstí svém, jak zřel bych v taj ten stálý, v nějž příroda se halí, když jarním pučí snem. Ta z tvojich očí zírá v své tvůrčí práci teď; tón plný do vesmíra teď padáš. Kruh se svírá. Ó lilije má kvěť! 53

Kniha Jak táhla mračna (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický