Píseň o štěstí.

Jaroslav Vrchlický

Píseň o štěstí.
Sám nevím, co to bylo, a není slova, věř, jež by to vyslovilo, jak s větví se to lilo, a v trávě zaperlilo, stráň dýchala tím a keř. My spolu šli jsme lesem přes měkký, pružný mech a dál kvetoucím vřesem, stín číhal za každým tesem. Tys děla: Máj v srdci nesem! já: Máš ho na ústech! A nad námi to tíhlo jak šípků bílý květ, a v trávě se cos mihlo, až oko slzou jihlo, a v srdce perutě zdvihlo, a začlo ptáče pět. Ó zpívej, rajský ptáku, tu krátkou, sladkou zvěst! Ó štěstí, slza jsi v zraku, svit slunný na oblaku, v tvé písni i puklému vraku se ztopit – sladko jest! 54

Kniha Jak táhla mračna (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický