Osud.

Jaroslav Vrchlický

Osud.
Šumný fontan stále vzdychá, pláče zticha, kapka za kapkou se řine, vzniká, vzdme se, stříká v reji, a než druhá dostihne ji, smutně hyne; v tom však jiná se juž zjeví a jedna o druhé neví. Dálí hvězdné rozesety hoří světy! Hvězda za hvězdou se noří z hloubí, jak v nich oko bádá; však v té chvíli hvězda padá. V nebes moři však se rychle jiná zjeví a jedna o druhé neví. 125 Jak ji bůh do světa hodí, tak se zrodí lidská duše snivá, sírá, pučí, kvete, křídla zvedá, v dálce družku, sestru hledá; v tom když zmírá, toužená se sestra zjeví – a jedna o druhé neví. 126

Kniha Jak táhla mračna (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický