Jakubu Seifertovi po prvním představení veselohry „Noc na Karlštejně“.

Jaroslav Vrchlický

Jakubu Seifertovi
po prvním představení veselohry „Noc na Karlštejně“.

Co v tvorčím ruchu básník sotva tuší, ty vykonáš, ty dáváš slovu duši; ty dáš mu křídla, tak že orlem vzlétá, ty dáš mu vůni, kterou růže zkvétá, ty dáš mu plamen, který hřeje, dýchá, ty dáš mu něhu, že zní hudba tichá, a hned zas divé rozpoutané moře. Lva sílu, ptáka stesk, šum vln, trysk oře, vše vdechneš mu, že v rány duše kane jak balsám; perly mořem kolíbané; a motýlu na ňadrech růže v snění líp nežli slovu básníkovu není. 131