Květ a plod.

Jaroslav Vrchlický

Květ a plod.
Jak plná ovocem snět se těžce nad příkop sklání! Když svítil na ni květ ve jitra usmívání, tu lehce stříbrem skvělá ve azur čněla. Šel kolem básník, kmet, šel těžce s nachýlenou skrání, a myslil na ten květ ve jitra usmívání, kdy duše orlem smělá ve azur spěla. Dřív každý nechal květ, když plál a voněl, v chvíli ranní, teď každý tříská v snět, jež těžká ovocem se sklání; a na básníka brvě chvěla se slza vřelá. 137

Kniha Jak táhla mračna (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický