Terciny.

Jaroslav Vrchlický

Terciny.
Tak skutečně, můj život ve tvůj splývá a není více hranic mezi nimi, jak bývalo by tak již od jakživa. Svět, lidé, práce shon – vše marné dýmy! Své štěstí tlukem srdce zachycuji, svůj nezdar a vše druhé – svými rýmy. Tak vše jest rozděleno. Dobře pluji tím dlouhým mořem. Sedí Láska vzadu jak lodivod, ať sporné vichry dují. Jak v asyl svůj se vždycky k tobě kradu, bouř s mořem nechám venku buráceti, a lež a podlost, urážky a zradu, jen nám když teplo, volno – Čas ať letí! 18