Vděčně.

Jaroslav Vrchlický

Vděčně.
Z všeho víru, kolotání, kde je všecko shon a chvat, kde jak ptáka zatikání mře tvůj kvil, hleď vždy si brát jedno vážné vzpomínání: Co je tvým, to vezmi rád. Dnes to hloh a zítra růže, obojí to vděčně vem, do rána tam květ být může, pravda, co dřív bylo snem, jen když rty a ňadra úže k sobě lnou týmž polibkem. Bláh být můžeš nekonečně, jen ber, co dá život, vděčně. 23