Co pak?

Jaroslav Vrchlický

Co pak?
Když vše jest vysloveno, buď tichý již! Buď mlčení tvé věno a hrobu tiš! Věř, slova škodí spíše, je marný stesk. Co trpíš, anděl píše do věčných desk. Samota není hrozná. Mlčící Bůh, že s hmotou mluví, pozná v ní silný duch. Co’s ztratil, najdeš zase... Svět je týž vír, ve hvězdném poznáš jase poslední Smír! 49