Noci na venkově.

Jaroslav Vrchlický

Noci na venkově.
Rád mám ty noci na vsi, rád bdím v nich, svit luny na všem leží jako sníh. Ční stromů starých k nebi obrysy, jak odstíny, když v modř se přimísí. Kol hrbí se jen chaty, stodoly, dál tmí se les, spí pusté výmoly. Pták zřídka letí, kmitne netopýr, vzduch jest pln neviděných nikým lyr. Rád nechám po dne vedru, únavě Noc kolem kráčet plání k doubravě. 62 Krok její slyším, jak jde z daleka, kůň hrábne v stáji, mdle pes zaštěká. A ještě z větší dálky ve padol sem lehne líně rachot těžkých kol. A ticho zas – já pouze čekám, sním, až polnice své jekem vítězným Toto ticho strhne kohout souseda... Byl s dumou svou jsem šťasten, nevěda... 63