Pohádka po tmě.

Jaroslav Vrchlický

Pohádka po tmě.
Mlč, nech to být, věř, radost jest, však vždycky krátká bývá, to cvrček ukryt v suchou klest kdes na tvém krbu zpívá. Ty dlouho si ho nevšimneš, on zticha dál svou vede, a svorně s tebou, kam se hneš, své zpěvné dumy přede. Když náhle ztichne – jaký div! Kol samá jinovatka, jen ocún ještě kývá z niv... jeť lidská radost vždy krátká! 68