Poslední setkání Karla IV. s Petrarkou.

Poslední setkání Karla IV. s Petrarkou.
V těch říších, v kterých kvete asfodel, stín světlý jeden vedle stínu šel. Ten první seděl kdysi na trůnu, ten druhý nes jen lauru korunu. Šli vedle sebe tiše, mlčící, mrak v čele seděl jim i na líci. Po dlouhé chvíli, jak šli pospolu, děl první v tichém duchů hlaholu: „Já veřejně tvou Lauru políbil.“ – ,A myslíš, králi, tím že’s pochybil?‘ – „Své dílo slíbil jsi mi připsat přecpřec, a nedodržel slova na konec!“ – 121 ,Já řekl tobě, ty to dobře víš, Taktak učiním, když sny mé vyplníš! Zda splnil’s je? Zeptej se sebe sám!‘ – A rozešli se k různým končinám. 122