ZTRACENÉ SLOKY.

Jaroslav Vrchlický

Že rvavé moře život jest, kdo o to by se přel? Však o tom nedí písně zvěst, jiné říci chtěl. Neb zahloubán ve marných snech o moře toho obětech jsem na chvilku se zamyslel. Jak ubíhá mi roků spád, mnohou sloku psal, jich přehlížeje dlouhý řad, jsem mnohou postrádal. Jak na paluby prostoře hlas zněl by: Padmuž do moře! Kdo po písni by zde se ptal? A padla přec, ba, zdá se mi, že více bylo jich, ty hořely jen růžemi, v těch kopretin plál sníh; a každá byla duše list, kde možno pouze lásku číst, a mnohé snad z mých nejlepších. Však více v žití ztraceno, než písně plachý sten, a ještě více trpěno, a přelud nesplněn. Co ztracených je pár těch slok? Pár not, jež v žití five o clock se vrací v snílka plachý sen.

Patří do shluku

cid, maur, rodrigo, valencie, jimena, alfons, maurský, sancho, alfonso, zamora

170. báseň z celkových 232

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ROMANCE Z ANNO DOMINI 1527. (Josef František Karas)
  2. JANU NERUDOVI. (Růžena Jesenská)
  3. PŘED BRANAMI! (Louis Křikava)
  4. ŠERM. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Sonet o obzoru. (Jaroslav Vrchlický)
  6. None (František Gellner)
  7. Domovské právo (Otokar Fischer)
  8. DONĚ INEZ. (Josef Václav Sládek)
  9. Nuž pokračujme, kdo víc při tom ztrácí, (Jaroslav Vrchlický)
  10. FINIS. (Jaroslav Vrchlický)