V STÍNU.

Jaroslav Vrchlický

V STÍNU.
Ať pod kaštanem, lípou, akacií, vždy kyne, vábí, láká svůdně stín, a chvíle jdou, co dlíš v něm, hravě míjí, on jako víno skalních ze hlubin. A jeho taj? – Že věčnosti je syn. On chladí mile, konejší a zvedá, jen svěř se mu, on zlíbá ústa ti. Jest sám. Ne, nikdy: dívka pod ním sedá – chceš odejít – a musíš zůstati; Samota zve se tato dívka bledá. Jen svěř se jí a zahrne tě celá, dnes Láska, zítra Smrt se bude zvát; tříšť jabloňových květů na tě schvěla a šeptá mdle: Pojď, hochu, čas je spát, jsem stín již poslední – ó, chtěj se vzdát! 44

Kniha Meč Damoklův (1912)
Autor Jaroslav Vrchlický