POD MAXOVA „UKŘIŽOVANÉHO“.

Jaroslav Vrchlický

POD MAXOVA „UKŘIŽOVANÉHO“.
Na svém kříži visíš s přísnou velebou, zatemnělé slunce pouze nad tebou. Visíš v agonie muce a jen ruce, zoufalé se ruce zdola k Tobě pnou. Ruce bílé, krásné s šperkem prstenů, ruce tvrdé, hrubé jako z kamenů, ruce mužů, žen a dětí, v změti, spleti spínají se k Tobě, k lásky pramenu! A Ty visíš tiše, kolem stín a tmáň. Věří, že jsi Bohem. – Přibita je dlaň, stydne v agonie muce a ty ruce nezachytí, nepozvedne. Zsinala již skráň. Čí je osud horší, zda těch trpících, chytajících kříž Tvůj v bouře vichřicích? čili Tvůj, jenž v hluché noci nemáš moci vznést jich k sobě ze všech trudů zlých? 61

Kniha Meč Damoklův (1912)
Autor Jaroslav Vrchlický