MÁ PÍSEŇ.

Jaroslav Vrchlický

MÁ PÍSEŇ.
Mám lyrickou svou polnici do dáli hlasně třepící, v zvuk její, kdekoliv jen zněl, couv’ sok a užas nepřítel. To písně mojí silný hlas, jenž hloubkou prostoru se třás’, kdes zachytil se, kamsi pad’, do samot, chyší, do zahrad. A co jsem chtěl, já vždycky řek’ přes pídimužů skřek a vztek. Jak Rolandův ta zvučí roh, v ní Hermes řve i Kozonoh. Ó písni moje, zni dál, zni, a vždy až k chvíli poslední! hrom bouří v tobě, rusálka věř, dojemněji nezalká. Dík tobě, Chisre plamenný, kol v skalách budíš ozvěny, jak raněný pták chvěj se tmoutmou, než zhasnu – ó, kéž najednou! 66

Kniha Meč Damoklův (1912)
Autor Jaroslav Vrchlický