Když po obědě zdřím si bratr Zeno(J5f)
gnom z blízkých hor vnik v jeho celu šerou(J5f)
kam oknem hvozd se díval s písní sterou(J5f)
kde vůní všecko bylo prosyceno(J5f)
A opatrně by nevzbudil mnicha(J5f)
jak stín od podlahy ke stolu tihnul(J5f)
a z korbílku si notným douškem přihnul(J5f)
mlask a se opět oknem vykrad z ticha(J5f)
A dobrý Zeno probudiv se chopil(J5f)
se džbánku však zřel dno tam s podivením(J5f)
i kroutil hlavou jako spilý sněním(J5f)
vždyť věděl před usnutím kam až dopil(J5f)
Tu chytrák dělal jednou jakby dřímal(J5f)
a chrápal v znamení že dřímá pevně(J5f)
gnom přišel pil mnich vyskočil tu hněvně(J5f)
juž za ucho jej s hlasným smíchem třímal(J5f)
Ty ničemo ty frašný pekla zmetku(J5f)
Stůj muži boží suchých listů hlasem(J5f)
gnom zašeptal sám nasycený kvasem(J5f)
mi dopřej blaha aspoň malou špetku(J5f)
Však s úroky já splatím všecko tobě(J5f)
Jsem žádostiv děl Zeno pustiv gnoma(J5f)
A od té doby žíznivýma rtoma(J5f)
gnom z džbánku mnicha píval v téže době(J5f)
A roky šly a bratři umírali(J5f)
jen Zeno jako jabloň plnokvětá(J5f)
pod šedin stříbrem necítil svá léta(J5f)
vždy spokojenost žert a rozmar stálý(J5f)
Stý slavil svátek a juž chápat začal(J5f)
to dobrodiní jímž gnom splácel jemu(J5f)
když opatem se stal rád žíznivému(J5f)
z hor přítelíčku nový soudek načal(J5f)
A za bratry pláč oči když mu zkalil(J5f)
tu myslil vždy Byť každý z vás měl gnoma(J5f)
jenž pil by za vás žíznivýma rtoma(J5f)
tu jistě ještě dnes by Pána chválil(J5f)
jsa před mrtvicí jist a rheumatismy(J5f)
ve srdci svém i v tvářích samé růže(J5f)
pij gnome dál Víc střídmostí se zmůže(J5f)
než kropáčem a všemi exorcismy(J5f)