Chaloupka v lese.

Chaloupka v lese.
Daleko, daleko v pohádky báby to láká, svádí a vábí. Chaloupka v lese stála tak útulná a malá. A nebylo k ní cestycesty, jen přes balvan a klesty. Mech na došku jí ležel, svit i stín přes ní běžel. Kol narovnáno dříví, na plotu holub snivý... Strž plná stínů vedle a nad ní smrky, jedle. Tam stál jsem, zda-li v snění, již nevím, has’ lesk denní. Laň zachrastila v mlází, cos, cítím, že mi schází. 14 V okénka rámu prostém ta, u níž jsem byl hostem. Ta milá tvář a stará pohádka mého jara! Daleko, daleko k chatě mé báby to láká a svádí a vábí. 15