Bílé jedle.

Jaroslav Vrchlický

Jak dívčí sny se v azur tyčí, jenž kmitá v jejich korunách, i v jeseň máje rozmar líčí ve brusinek a vřesu nach. Zde jistě jednou, bílé jedle, dva stáli v chvilce milosti, a v čem si rozuměli hnedle, zpět září z vaší bělosti!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby