Začarovaný les.
Nech pavouky jich sítě tkát,
radš pohádku pojď poslouchat!
Kdys byla jedna princezna
tak přemilá, tak líbezná!
Byl ženichů hned plný hrad,
leč otec, ten ji nechtěl vdát.
Tu v uchazečů přišel rej
princ z daleka – byl čaroděj.
A když byl otcem zamítnut,
zved’ kouzelnický výše prut.
A s kletbou děsnou přejel most
a zaklel hrad i kolem hvozd.
Sto pavouků se zakmitlo,
a všady kol se zachytlo.
Od větve k větvi dál a dál
a každý pilně tkal a tkal.
70
Od stromu, k valům, ke hrázi,
ty niti byly provazy.
Vše opjaly, vše sevřely,
král s dcerou hlady vymřeli.
Jen prales bujel, prales květ’
a pavoučí v něm hýřil svět.
Hrad zarost’ křovím, lebedou...
Co pavouci jen dovedou!
71