Amara.

Jaroslav Vrchlický

Jsem smuten, ač se osud mojí hrudi, co žiju, netknul žádnou těžkou ranou, ba v sobectví plášť halen moh’ bych stranou žít v klidu, jako všichni duchem chudí. Leč tíže doby ta můj smutek budí, v níž básník stále jest jen zvěří štvanou, kdy s duší utýranou, polekanou, den za dnem v boji s životem se trudí. Jsem smuten. – Kdo můž, nasypává jedu do srdce jak v sluch Hamletovu otci, proč, nevím sám, jen cítím, jak to hněte. A čemu věnoval jsem dny a noci, je žertem hlupáků, v jich šípů středu jsem posměchem své práce dlouholeté.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

307. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. In doloribus. (Xaver Dvořák)
  2. TYPY LYRIKŮ (Otokar Fischer)
  3. Co Ty’s mi prchla... (Adolf Heyduk)
  4. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Antonín Macek)
  5. MEČ DAMOKLŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Návrat a shledání. (Eliška Krásnohorská)
  7. PÍSEŇ O ŽIVOTĚ. (Karel Mašek)
  8. NICOTINA. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Z CEST. (Irma Geisslová)
  10. Úzkost. (Ladislav Quis)