Někdy...

Jaroslav Vrchlický

Někdy to blankytem duše mé divoce blýská a hřmí, žhnou lávou ledovců hroty, co lavinou doly se tmí, tu slyším třesk, praskání, lomoz a dunění v hloubi, zplašených racků zástupy o stožár divoce tlukou, skřek slyším, úpění, tlesk bílých zoufalých rukou, šílený duchů vír Samumem vlá kol mé lebi, a cítím bolest a rozkoš mučených a kolo a šípy a hřeby a myslím, teď nastal den Sodomské zhouby. Jindy líně teče žití vlna, bukolických obrázků jest plna, včela mdlá již bzučí po akatu, hlubé bezvětří, jen šalvěj, mátu cítím vzduchem prohřátým se nésti, cvrčka slyším pod mezí a v hlavě líné fantom za fantomem jako v temné komoře se vine, klid, hluboký klid, štěstí! Leč při všem stejně, ať to spí, ať se to vzteká, na oblaku stojí anděl černý s plnou číší stále děsnější, čím oblak stále bližší, to Smrt – tam čeká.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

141. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. In doloribus. (Xaver Dvořák)
  2. DĚDICTVÍ. (Vladimír Houdek)
  3. UDEŘTE V BUBNY POHŘEBNÍ! (Irma Geisslová)
  4. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Antonín Macek)
  5. V pochybách. (Rudolf Pokorný)
  6. ŽAL. (Adolf Brabec)
  7. Tři stíny. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Poslední chvíle. (Adolf Brabec)
  9. NICOTINA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ***   Roztálo srdce v ohni vášní (Vladimír Houdek)