Sen Šalamounův.

Jaroslav Vrchlický

Sen Šalamounův.
Sto cherubů sen jeho ostříhalo, by s nástrahami zlý džinn nemoh’ k němu, sto k jeho lůžka tulilo se lemu, sto s meči nahými mu u hlav stálo. Sto u dveří... A přece, jak to málo, v své duši hořkost, odumřít chtěl všemu, dal vůli náhubek, svor srdci svému, a zmrazil moudrostí vše, co v něm plálo. Však jeho sen byl silnější a větší, kdos na jeho stál ebenovém prahu, nemusil ani lidskou mluvit řečí; Popo dlouhé době cítil rosnou vláhu rtů Sulamity, chvěl se rajskou křečí – byl ráno mrtev pod cherubů meči. 8

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický