Hrob Orfeův.

Jaroslav Vrchlický

Hrob Orfeův.
Zde v cypřiších a myrtách šero dýchá, a v poledne, když Heliův vůz stane v zenitu nebes, tady zefir vane svou nejjemnější perutí a z ticha. Sto honů dál hřmí světa vřava lichá, zde muž se knězem, žena Musou stane a hymny sloka jako rosa kane na urnu, v níž spí básník, Mus všech pýcha. I polibky tu bázlivě se snoubí na milenců rtech, ó jak zde jsou šťastní ve tmavém hvozdu u Libethry zřídla! A stromy oddechnou-li sobě z hloubi, a v nich když chvět se slyšíš ptačí křídla, dí každý: „Mrtvý Orfeus dál básní.“ 15

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický