Teiresias před Persefonou.

Jaroslav Vrchlický

Teiresias před Persefonou.
V tmách Orku tápe stařec šedobradý, on, jemuž uši vylízali hadi, že chápal, oč se ptáci v hvozdě radí, než v jeseni se shluknou v dlouhé řady. Před trůnem bohyně již stojí tady, ač slepý, duchem zří to útlé mládí v plen času dávat, kol jenž divě pádí, na hrudi Pluta olympické vnady. Tak Stáří s Mládím stojí proti sobě, bol obě znají a klikatou dráhu zlých losů lidských jako božských stejně. Tu srdce bohyně se zachví v zlobě: „Jsi, velký věštče, na Ereba prahu, své vědomí nos dále v stínů hejně!“ 24