Feidias před sochou Zeva Olympijského.

Jaroslav Vrchlický

Feidias před sochou Zeva Olympijského.
Sloň, zlato, mramor s drahokamy všemi jsou pouhý prach před myšlenkou mou ryzí; tvá duše vzdouvá záhyby tvé řízy, a před tou jedinéjedině jest člověk němý. Třes kšticí, brvou, mořem třes a zemí! Jak v slunci prach to jednou všecko zmizí pod koroukosou času, který všecko sklízí, vše halí ve tmy zmaru perutěmi! Má myšlenka je nesmrtelná pouze, jak ty, ó bože, který mojí touze jak milci milenka jsi vzdal se celý. Ty třeba sám nepřečkáš Fata vzteky, jež zhltí vše, přes tebe přejdou věky, ne přes chvíle, v kterých jsme spolu bděli! 25

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický