Eponina.

Jaroslav Vrchlický

Eponina.
Děl caesar: „Mou buď!“ – „Nechci!“ ona děla. „Jsem pánem světa!“ – „Vůle své jsem paní!“ – „Tvůj choť je souzen, prchnul, nesmí ani se tajně vrátit, zvadneš osamělá!“ – „Ať vyhnán, mrtev, pán jest mého těla i duše mé on pouze, marné přání a marné hrozby tvé i naléhání, ve věrnost já se proměnila celá!“ – A prchla léta – Zavolal ji zase... „Jsi těhotna, rci, snad jak v staré básni při věrnosti tvé bůh kýs v blesků jase tě zastínil?“ – V ráz protkla dýkou sebe. „Tvůj hněv nám naše nezakalil nebe, my žili spolu pod zemí – a šťastni!“ 31