Podzimní luka.

Jaroslav Vrchlický

Podzimní luka.
Ó dlouhá, vlhká, zamlžená luka, z nichž ocún jen se kalným okem dívá, v nichž chodci pouze upomínka zpívá, a parou dál jej duchů vodí ruka. Vám ocún – chodci pouze lítost zbývá, a nad vším jedna píseň truchlozvuká, zpěv chřástala, co zvolna se kraj stmívá: cos, jak jdeš, v srdci láme se a puká. Jak úzkostlivě lnete ku obzoru! Jak zachvívá se větrem zimomřivě stvol přesličky, květ srdečníku bílý! Tak v duši z dum a pochyb, snů a sporů jen upomínky táhnou úzkostlivě, bol starý lká, a mrtvá naděj kvílí... 41

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický