Illuse.

Jaroslav Vrchlický

Illuse. (Al. Jiráskovi.)
Les řidl zvolna. Kmeny štíhlých bříz, jichž listů krajky západ nachem tkal, se třásly na blankytu, kterým v dál mi kynul vzdálených hor šedý rys. Mně zdálo se, zde stál jsem dávno kdys, týž mech a v něm se tentýž zvonek smál, týž chladný vánek na čelo mi vál, týž bloudil šerem opozděný hmyz. A houštím hlasy zněly v kvapné chůzi po úzké cestě, zrovna za tím hlohem, a dívčí smích zněl jako nota ptačí. A já se nemoh’ okrást o illusi, že ještě jednou, nežli dá mi „s bohem“, zde moje Mládí okolo mne kráčí. 47

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický