A. de Musset.

Jaroslav Vrchlický

A. de Musset.
Jak, naplníme si zas pohár vínem? Jak, opijem se děvčat zrakem žhavým? A vlasů mračnem tmavým nebo plavým sled slzí utřem v rozjímání líném? Nu, třeba, chceš-li! Ale, běda, stínem tvých veršů stránka zakryta je tmavým, a lhostejný jsem dnes k tvým žertům smavým, a mnohý jejich květ mně zdá se blínem. Což stárnu opravdu? Nuž do zrcadla se podívám a při tom sečtu vrásky i slzu, jež se do nich s víček skradla. A uznám rád, že’s velkým pěvcem lásky. Však pověz, kde je teď mých dvacet roků, lze myslit na ně beze vláhy v oku? 65