A. de Vigny.

Jaroslav Vrchlický

A. de Vigny.
Jde čas a móda jako otrok za ním, kdo velký dnes, je zítra děsně malý. Ty jako pyramida čníš tu stálý, laur nesmrtelný k dumným spjatý skráním. Jde básník umdlen vřavou, bolem, láním, ty tichý biblické jak ony skály, z nichž pod Mojžíše holí stále valí se poesie rosa s požehnáním! Vše v posled odříkání v úděl padne, všem v posled hořkost na dně číše zbude, všem v posled jednou příkrov zapomnění. Nuž buďsi! V této žití krátké pídi tvou písní básníkovo žití chudé vzplá duhou slávy! – A dav? – Ať se stydí! 66

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický