Mme. Ackermann.

Jaroslav Vrchlický

Mme. Ackermann.
To byl můj sen! – Do málo hrdých básní, však ryzích, velkých vlíti vše, co prýští se v ducha z žití, co lze v zjevů tříšti zde zvednout z prachu a tam z hvězdných třásní. Ty’s našla jej, ať třeba snové krásní tou cestou zašli k všeho popravišti, ať krev a slzy zbyly na bojišti a smutná pravda: Nejsou lidé šťastni! Ne pouze lidé, žádný tvor jím není, svět v zmar se řítí jako koráb vratký, svou vědou svítí svoje na zničení. Tu pochodeň ty pozvedla jsi v pýše a chladna v úsměv lásky čarosladký své řekla’s: Ne! a zahynula tiše. 67