Leonardo da Vinci.

Jaroslav Vrchlický

Leonardo da Vinci.
Ta nesmrtelná, žhoucí, vroucí síla, z níž atom pouze stačí smrtelníku v žeň uznalosti, oslavy a díků, zda v celé slunce v duchu tvém se slila? Z té Mona Lisa pouze krůpěj byla i Kristus při večeři učenníků, co zbylo učenci a zápasníku, kde hmota s duchem střetla se, by žila? Zda sám jsi věděl, co vše můžeš, umíš, ký žár v své duši živíš a zas tlumíš, či apathicky, velký Kroesus duchů, Jsijsi spouštěl v svět, jenž kol tebe vřel cizí, vše divy krásy, vědy, jako z řízy Bůh světy střásá v tvůrčím, věčném ruchu? 74