Boecklin.

Jaroslav Vrchlický

Boecklin.
Na paletě tvé, mistře, život jásá, ten starý, plný nesmrtelných tvarů, jak vymk’ se nudy a všednosti spáru, a málo dbá na boha nebo ďasa. Vše kypí, zpívá, všecko pouta střásá, faun opilý se chechtá ve tvář zmaru, a plný, vrchovatý klín má darů, jež urve tritonů, nymf kyprá chasa. Sám před ním s plnou číší stojíš v ruce a ohledáváš bujnou tepnu jemu, jak srdce kosmu vře a bije prudce. A nedivíš se, v jeseni když noří se oko v barev orgii, v sled všemu že příroda to v ohni vlastním hoří. 75