Astarte Syriaca.

Jaroslav Vrchlický

Astarte Syriaca. (Obraz Rossettiho.)
Ten hustý vlas, před kterým Niagara je malá ve svých kataraktech, těžký na mohutnou šíj padá, oko kněžky a démona tak divým žárem hárá. V rtech oživuje lidstva pověst stará o harpyjích, jichž náruč v lásce kruší, a nestane, až vypit musí duši se všemi plody léta, květy jara. Jen krví milenců svých jesti živa, tou syta snem se v nekonečnost dívá, jak plaché děcko, lesní žena divá Chcechce rtem i okem říci taj své krásy, však nemůž, němá hledí v příští časy, tak tíží skráň jí husté její vlasy. 80

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický