Blud umělcův.

Jaroslav Vrchlický

Blud umělcův.
Bard, slepec, kdysi na pobřeží moře pěl dlouho v dumě, že kol tmí se davy, však brzy ukončil svůj paian slávy, když poznal blud svůj a své věčné hoře. Ó něho symbolu, kdy v lesku zoře František rybám kázal neb kol hlavy když ptáky zaslech’ letět do dálavy, zvěst lásky za nimi slal, láskou hoře. Moderní básník hůř je na tom ještě. Prvního nemá hrdost, aby ztichnul, druhého nemá lásku, jež se šálí. Chce potlesk, souhlas a chce laurů deště, sláb, aby hrdou resignací vzdychnul neb trud svůj láskou v triumf změnil stálý. 88