Za Václavem Černým.

Jaroslav Vrchlický

Za Václavem Černým.
Do české, žluté, tvrdé, drsné hlíny, jež mozolům je rovna svého lidu, tě uložili ku věčnému klidu k zdi hřbitovní v borovic chudé stíny. Tam věků sen spát budeš dlouhý, líný, ty, jenž jsi poznal všechen trud a bídu, přes kterou v poesie Atlantidu zřel’s hrdý, nadšen, vnímavý a činný. Hrst hlíny tady na hřbitově veském, ta, Cestia pod pyramidou v dáli, kde Srdce srdcí věčný sen svůj dřímá, v té chvíli jednou jiskrou žití vzplály, touž láskou, která v mrtvém srdci českém, touž jednou silou vesmír obejímá. 94

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický