Analysa.

Jaroslav Vrchlický

Analysa.
Tak okamžik po okamžiku chytám, jsem, žiji v něm, chci prožit jej až ke dnu, jak z hlubin studny ke hvězdám zrak zvednu, a v temnu jejich matné body sčítám. Snů mořem pluji, v davu jich se zmítám, jak triton z hřívy pěn jich hlavu zvednu, a tichý k nohám velkých věštců sednu, a zoru krásy příštích věků vítám. Jak dlouho? Zpátky v propast analysy syn vteřiny se potácím a chvěji, v své krvi nesa stopu staré hlízy. Jak mnoho, co chci, málo jak, co mohu, a zkrušen, zdraný, tam, kde písní pěji, jen pouze vzlykám k neznámému Bohu! 104

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický