Ten ždibec mozku...

Jaroslav Vrchlický

Ten ždibec mozku...
Ten ždibec mozku, jenž mi ještě zbývá po tuhém boji s hmotou, s všední vřavou, zda vzplane soucitem, zda láskou, slávou, zda lká v něm Satan, Sirena v něm zpívá? Já nevím, zdá se mi však od jakživa, že resignace ledem, vášně lávou on pouze jásal, žil, a mojí hlavou střel brokát poesie, jenž tam splývá. Můž’ unavit se srdce? Pokud žije, tu zpívá stejně. Básník, proč, sám neví, vždy s písní patří v svého štěstí trosku. Cit, vášně záchvěv – věčná poesie! Ó jakou výhní jsou ty naše zpěvy s tím sledním ždibcem ztýraného mozku! 106

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický