V sled zbude...

Jaroslav Vrchlický

V sled zbude...
Ó zadržet, co v hlubinu se kácí, mít síly, v oprať padnout zlému času, spíš obětovat sebe nežli krásu, za chvíli rozkoše dát roků práci! I já tak snil a sen ten vždy se vrací a denně dávám srdce ku pospasu všech supů vášně hltavému kvasu, ač cítím vždy, co člověk při tom ztrácí. A v tomto boji vlas šediví zvolna, cit ztrácí křídla, vášeň, dech a láska se v sympatii bez pohlaví mění. V sled zbude všeho upomínka bolná, pár fádních veršů, protržená maska, a v srdci hořkost klamných políbení. 111

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický