Pod vlastní podobiznou.

Jaroslav Vrchlický

Pod vlastní podobiznou.
Když lotra nechytli, jenž odsouzen, to aspoň přibili na šibenici ten obraz jeho s drsným šklebem v líci. In efigie tak byl popraven. V tom oceanu lidských běd a změn, kde Furie svou hadí třese kšticí, kde duši zoufalé a zoufající jen hrdé odříkání padne v plen, Můjmůj obraz nepoví, co žalných stesků jsem procítil, co vzdorných, směšných snah, být lepším těch, již v zmar a smrt mne hnali; Coco na mém čele spočinulo blesků, co vrásek, slzí zrylo každý tah, než tomu zvyk’ jsem: Věřit, jak jsem malý. 114

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický