Samurai.

Jaroslav Vrchlický

Samurai.
Jsou stromy v poušti, palmy osamělé neb datle v písku, u nichž karavana se zastavila kdysi bouří štvána, tam našla, v pouti co nenašla celé. Pak, sotva hvězdy hasly v hloubi ztmělé, za cílem neznámým dál hnána zrána, na těla stromů, mnohým vichrem zdrána, v dík zavěsila šat neb zbraně skvělé. Strom dávno usch’, však relikvie zbožné tam visí stále, poutník se jim diví, a nechápe ty cetky šatku, zbraní. Tak lásko má, co bylo lásce možné, vše, strome, jenž’s mi poskyt’ úkoj snivý, na tebe zavěsil jsem v umírání! [119]