Zázrak.

Jaroslav Vrchlický

Zázrak.
Že jsem tě našel v bludné světa pouti, to zázraků je zázrak svrchovaný, já obvazky již strhal s každé rány, já poznal vše, co bolí a co rmoutí. Já byl jak list, jenž vadne a se kroutí, já anděla zřel u rajské stát brány, a s mečem nahým „Zpátky!“ křičel, „many tvá nemá poušť, ty musíš zahynouti!“ Kdes vzala se, tak líbezná a čistá, tak milá, sladká, vonná, opojivá? Mně bylo, jak by Jidáš líbal Krista. Já věděl, co ti bouřlivá a divá a nezkrocená láska moje chystá, a líbal přec – ó buď mi milostivá! 126

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický