Největší neštěstí.

Jaroslav Vrchlický

Největší neštěstí.
Sny oplakati v tom, kdy nejvíc plály, a strhnout larvu slávě jako v báji, kde pod ruměncem kostlivec se tají, na mladost svou zřít víc a více z dáli; Bítbít čelem vzdorovitým o práh skály, a vidět sžehlé mrazem květy v máji, vše, co jsi chtěl, zvát ztracenými ráji, a zažít, jak se ideám tvým smáli: Toto všecko neštěstí je, bída stálá, to zameziti, sotva život stačí, my o to v zápas gigantický jdeme. Však hra to všecko proti tomu malá, když bez vědomí raníme až k pláči tu duši, kterou nejvíc milujeme! 138