V bouři.

Jaroslav Vrchlický

V bouři.
Když stěžeň pad’, jen cáry s plachet visí, loď hříčkou větrů na vlnách se zmítá, v hluk bouře plavcův kvil se darmo mísí, co rudý blesk všem kolem skrání lítá, Kuku Madonně, jež v přídy štít je vbita, on v posled zří, v ty vlídné, sladké rysy, v nichž láska, soucit, odpuštění kmitá, teď v zoufalství jak v šťastných dobách kdysi; Coco může přijít? – Spása nebo bezdno! Těch očí stále září rajské hvězdno, ať vichr hýká, ať se sápou vlny. Tak obraz tvůj, tvá láska jen mi zbyla, ty vlídná, dobrá, andělská a milá, a Madonny tvůj pohled kouzlaplný! 141

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický